Podběl lékařský - Tussilago farfara
Čeleď: Asteraceae - hvězdnicovité

Vytrvalá plevelná trvalka z čeledi hvězdnicovitých. Užívá se květ, kvetoucí brzo na jaře nebo list sbíraný v červnu. Použitou formou je nálev. Tato léčivka je výborná na kašel kde umožňuje snadnější vykašlávání hlenů. Při vnějším použití listů ve formě obkladů snižují bolest kloubů způsobenou revmatismem.  Vláďa

Již jsem dělal několik pokusů jak si přesadit - rozmnožit podběl na svahu který chci osadit kvetoucími trvallkami a vždy bezúspěšně. Věděl by někdo jak lze podběl rozmnožit? Děkuji za každou radu.

Také uvažuj že si podběl zasadím  na místě v  zahradě,které je zamokřené a kde kromě bršlice a orseje nic jiného neroste. Podběl má velmi dlouhé kořeny a ty když se potrhají tak neporoste. Což zkusit Pavle po odkvětu rostliny zasadit čerstvá semena než ztratí klíčivost?  Začínám pozorovat že na místech kde byl velmi hojný se nějak začíná v přírodě ztrácet. Ještě před několika lety to byl nežádoucí plevel,který nešel vyhubit.

Neuspěl jsem jak semeny, které jsem obral hned po dozrání (pápěří) tak i kořenovými oddenky. Na podzim se kořeny již velmi těko hledají. Proto jsem vznesl tento dotaz, zda by někdo kdo již výsadbu úspěšně vyzkoušel, ostatním dobře poradil. Tam kde již roxyte se bohatě většinou rozrůstá, asi kořenovými oddenky. Ale při výsevu se musí dělat něco, na co jsem zatím nepřišel.

Tak jsem před 2 dny vyryl 2 trsy kvetoucího podbělu i s jílovitou zeminou v níž rostl a přesadil na zahradu. Kvete mi po 2 dny aniž by povadl tak jsem zvědav jestli přežije a narostou mu listy. Rostliny jsem zasadil na večer, dělám to u všech léčivek, aby se přes no druhého dne po změně podmínek  vzpamatovaly. Je celkem chladno není horko tak snad půjde. Dám určitě vědět za nějaký čas zda podběl stále roste nebo uhynul.

Podběl roste všude na vlhkých místech, nejčastěji v příkopech, na čerstvých náspech, od nížin až po horské oblasti. Zjara vyhání z podzemní části dvoje pupeny. Z jedněch vyrůstají asi 20 cm dlouhé, květonosné, jednooborové stvoly, chráněné plstnatými šupinami. Po jejich zavadnutí vyrůstají z druhých pupenů srdčitě okrouhlé na rubu šedoplstnaté lístky. V květenství podbělu se nacházejí dvoje kvítky, odlišně jsou stavbou i funkcí. Nejdříve dozrávají kvítky obvodové. Na noc a při špatném počasí se uzavírají. Plodem jsou jednoduše pýřité nažky, které se tvoří pouze na obvodu květenství.

Já osobně bych podběl lékařský do zahrady nesázel, neboť se jedná o vytrvalý, hlouběji kořenící a velmi úporný plevelný druh, který velice dobře setrvává na stanovišti svými svislými a vodorovnými oddenky, které se rozrůstají všemi směry po ploše a vytvářejí velice často velká a souvislá ohniska zaplevelení.

Zas tak bych se nebál, podbělu  v přírodě ubývá a je velmi vybíravý na místa,  jediný problém je v tom  že má dlouhé kořeny, kterými se může přestěhovat na místo ne které mu my určíme ,ale na místo,které se mu líbí.  Hojný byl před 20 ti lety nyní jsem v přírodě v okolí svého bydliště nenašel místo kde by byl příliš rozšířený. Daleko horší plevele na zahrádce jsou bršlice, pýr, orsej jarní, kopřivy, pampelišky a svlačec.

Podběl odkvetl a nyní má bělavé chmýří jsem zvědav zda přežil a kdy se objeví listy. Další možnost nastane až vítr odnese semena na zbytek zahrady a ty na některém místě vyklíčí a vyrostou sazenice. Zaplevelení se nebojím mám pod kontrolou i přesličku a mochnu husí, která mi na zahradě roste. Jediný plevel se kterým musím bojovat je bršlice.

Podběl lékařský - Tussilago farfara
Tussilago farfara je vytrvalá, na vhodném stanovišti až rychle se rozrůstající rostlina z čeledi Asteraceae s výběžkatými oddenky. Z oddenků vyrůstají časně na jaře jednoduché, dužnaté a plstnaté stvoly porostlé šupinami, jež nesou květní úbor podepřený zákrovem. Květy jsou žluté, samičí jazykovité na okraji, samčí trubkovité ve středu. Po odkvětu se vytvářejí poměrně velké listy, jež jsou srdčité okrouhlé, zubaté, na rubu bělavě plstnaté.

Podběl lékařský roste jak v Evropě tak v Asii. V našich podmínkách je hojný na vlhkých jílovitých půdách, dále na pasekách, náspech, lomech či důlních rekultivacích.

Mezi obsahové látky patří třísloviny, horčiny slizové látky, silice a inulin.