Vytrvalá bylina z čeledi bezovitých (Sambuceae) Užívá se kořen ve formě odvaru při zácpě, nemocech dýchacích cest , vyvolává pocení, rostlina je mírně jedovatá proto se užívá max. 1,5 dl čaje denně. Ve formě lihového výtažku pomáhá na revma a jako vlasové tonikum.
Bez chebdí neb chebdi (hebdí, chbez, chbeza, chobzda, zemský bez. Sambucus ebulus) Lodyha ročně hynoucí jest přímá, větevnatá. Listy zpeřené, s 5—9 podlouhlo-kopinatými, pilovitými lístky. Palisty nejvíce lupenovité, pilovité, hoření úzké, čárkovité. Lata vrcholičnatá, plochá, ze 3—4 hlavních větví. Koruny bílé, vně červenavé, prášníky nachové. Úšty korunní v poupěti chlopnité. Nitky tyčinek tlusté, na vnitřní straně vroubkované. Bylina mnoholetá; lodyha 05—1,5 m. vysoká, dole co prst tlustá, křehká, drsná. Květe v červenci a srpnu. Roste na okraji lesů, v pasekách na stráních, zvlášť hornatějších.
Užíval se kořen, kůra vnitřní, listy, bobule a semena. Kořenu dávalo se 15 grm. ve vodě vařených, nebo šťávy z něho vytlačené, zvláště ve vodnatelnost!. Kořen má býti nejmocnější, účinkují však ostatní částky rostliny podobně, počišťují totiž a ženou na moč. Listy nazvíce k věnčím užitkům se poskytovaly, s vínem k obkládání otoků a ohnětenin; též na kaši svařené proti otokům vodnatým, se obkládaly. — Květu moc na pot ženoucí se vychvalovala. — Z bobul, tak zvaných chebdinek, které též černé jako bezinky jsou, avšak o něco menší, vyvářejí se též povidla na spůsob jako u bezu černého. Účinek mají tentýž. — Semen rozmačkaných 1. grm. s vínem, polévkou, syrubem a j. smíšených podávalo se též při vodnatelnosti. Též olej vařením s vodou vydobytý po lžici neb s polévkou vzatý mocně počišťuje a proti vodnatelnosti se užíval í také na tělo k umírnění bolesti se natíral. — Pro lékárnu sbírají se bobule v září a říjnu.
Čeleď: bezovité (Sambucaceae) Keřovitá bylina, vysoká 50-200 cm, nepříjemně páchne. Lodyhy přímé, nevětvené, rýhované, drobně bradavčité. Listy dosti velké, lichozpeřené, řapíkaté, vstřícné. Lístky mají kopinatý tvar, jsou ostře pilovité, na konci …
