Aloisie citronová - Aloysia citriodora
Další názvy: aloisie trojlistá, klapourek citrovonný, lípie citrónová, verbena citronová, sporýš aloiska 
Čeleď: Verbenaceae - sporýšovité

Nejvoňavější pokojová léčivka vonící po citrónu, přes léto se může pěstovat venku.

Nálev z listů mírné sedativum, léčí zanícenou sliznici průdušek, zlepšuje trávení, odstraňuje žaludeční křeče a nadýmání, tlumí nadměrné bušení srdce(tachykardii), léčí žaludeční a dvanácterníkové vředy. Pomáhá při depresích a u některých typů migrén.


Aloisie  citrónová se nejlépe množí řízky do agroperlitu ošetřené před tím práškovým stimulátorem. Při pěstování  přes zimu je lépe rosit postřikovačem, případně jednou za 14 dní osprchovat,  než zalévat. Nejchutnější čaj je z čerstvě natrhaných lístků v kombinaci s lístky aloisie cukrové ( Aloisia dulcis .ve formě nálevu, výborný tonizující čaj.

Aloisie je náročnější na přezimování, potřebuje vlhký vzduch, doma sazenici rosím a sotva přežívá, druhou sazenici aloisie jsem dal ke kamarádovi zahradníkovi do skleníku, který nevymrzá a sazenice je v mnohem lepším stavu. Dle různých doporučení  bylináře pana Zentricha a jiných by aloisie měla přežít i venku neboť má údajně velmi dlouhé kořeny, nadzemní část se na podzim ustřihne a rostlina se zakryje balíkem slámy, který se na jaře odstraní a rostlina by měla koncem května znovu obrazit.

Aloisie citronová - Aloysia citriodora

Listy aloisie citrónové se rovněž používají k výrobě bylinkového čaje. Jemně nakrájené listy se hodí pro nápoje, ovocné pudinky, sladkosti, jablečný rosol a sušenky. Extrakt zmírňuje otoky kolem očí a může se přidávat i do koupele. Čaj z této rostliny má mírné sedativní účinky, napomáhá při špatném trávení, nadýmání, žaludečních křečích, při nucení na zvracení nebo při bušení srdce.

Z pěstitelských požadavků vyhovuje této rostlině plné slunce a alkalická, dobře propustná zemina.

Aloisie citronová - Aloysia citriodora

Na pěstování není náročná. Keřovitá, asi  50-100cm vysoká. (v teplých krajích keř až 5m vysoký). Přes léto vyneseme ven na sluníčko. Má ráda světlo, vlhko, vápenitou, dobře propustnou půdu, bohatou na živiny. Kolem 0°C ztrácí listy. V půdě kořeny vydrží až -10°C. Možná v závětří na jižní  straně, dobře zakrytá by přežila i naši zimu. Ještě jsem nezkoušela. Přes zimu ji najdeme světlé a chladnější místo, nejméně 10°C. Při pokojové teplotě ji nesmíme nechat vyschnout. Nehnojíme. Po zmrzlých ji ostříháme nebo prostříháme, aby zkošatěla a dáme ven na sluníčko, snese i hlubší sestřih, ale jen v období plného života. Z ostříhaných větviček můžeme rozmnožovat. (zapíchnout do hlíny, přikrýt sklenicí a udržovat vlhké. Až projeví známky růstu, sklenici odděláme). Přes léto uštipujeme vrcholky, aby ještě více zkošatěla a neměli nepěkné koště. Máte-li někdo zkušenosti s pěstováním, prosím podělte se. 1 čerstvý lísteček můžeme přidávat k zelenému nebo i jiným pytlíkovým čajům.